Na vysoké školy se hlásí víc než 80 % absolventů středních škol. Kolem 65 % je na VŠ přijato. To však neznamená, že stejný počet studentů dospěje až k závěrečným zkouškám na vyšší či vysoké škole. Je mnoho takových, kteří studium vzdají už v prvním semestru, a další v prvních dvou letech.
Jaké k tomu mají studenti důvody? Někteří nejsou schopni přizpůsobit se jinému způsobu vzdělávání, než byli zvyklí na základní a střední škole, jiným nestačí dosavadní vědomosti a nemají dostatečné studijní předpoklady, a další nejsou ztotožněni se stávajícími vysokoškolskými studijními programy – prostě od studia očekávali něco jiného.
Ono také dost záleží na typu střední školy, kterou absolventi vystudovali. Jestliže se jednalo o všeobecně zaměřené obory, bývají studenti jak při přijímačkách, tak při studiu na VŠ úspěšnější, neboť mají širší rozhled ve více oborech. Nejúspěšnější bývají absolventi gymnázií a lyceí – ti opouští vysokou školu předčasně v mnohem menší míře, než studenti odborně zaměřeného studia.
Nejčastěji ukončují, anebo přerušují vysokoškolské studium ti, kteří si vybrali technické obory (strojírenství, chemie, matematika, fyzika, zemědělství). Je dost pravděpodobné, že jejich příprava na střední škole nebyla dostatečná, anebo prostě na tyto logické a exaktní programy nemají nadání. Což se na SŠ často ještě nepozná.
Poznámka: je zvláštní, jak se v posledních desetiletích studenti středních škol doslova „perou“ s matematikou, případně s fyzikou a chemií. Zuby nehty se brání maturitní zkoušce z matematiky. Těžko říci, proč tomu tak je – dříve se o tomto nediskutovalo a maturitu z matiky – snad kromě studentů uměleckých zaměření - jsme absolvovali všichni.
Nejúspěšnější bývají studenti práv, uměleckých oborů, medicíny a zdravotnických oborů. Jak v přijímacích řízeních na vysokou školu, tak v průběhu studia, nebo třeba i při závěrečné diplomové práci. Zájem o tyto obory je také nesrovnatelně vyšší než o obory technické, a tak jsou uchazeči velmi pečlivě vybíráni a ke studiu se dostanou jen ti nejkvalitnější.
