Specifika hodnocení těchto závěrečných prací jsou podobná, prakticky se liší především požadavky na odbornost a náročnost textu a na jeho rozsah.
Pravidla hodnocení odborného textu by měli studenti znát předem, aby se tak vyvarovali případných chyb a nedostatků ve své bakalářské či diplomové práci.
Uvedené závěrečné práce hodnotí vedoucí práce (konzultant), a zároveň oponent. Toho většinou vybírá vedoucí práce a může jím být například pedagog katedry, odborník v daném oboru z praxe; chce-li student oponenta vlastního, musí jeho volbu schválit příslušná katedra vysoké školy. (Poznámka: u disertačních prací se vedoucí práce nazývá školitel).
Posudek odborného textu závěrečné vysokoškolské práce má zhruba tuto strukturu:
- Hodnocení úrovně práce z formálního hlediska - celková úprava textu, formální stránka zpracování podle předlohy a šablony dané VŠ (ta je zpravidla uvedena v příslušné směrnici rektora nebo děkana VŠ), řádné citace u jednotlivých částí odborného textu a úroveň citací podle platné normy.
- Dalším hodnotícím kritériem je splnění stanovených cílů práce či hypotéz, jež byly formulovány v úvodu.
- Hodnocení schopnosti studenta samostatně pracovat na textu odborné práce – práce s odbornými zdroji a jejich seznam, logická návaznost odborného textu, relevantnost a aktuálnost informací.
- Hodnotí se tvůrčí přístupy – volba metod a technik při zpracování odborného textu a jejich správná aplikace a dále výsledky a výstupy praktické části práce.
- Hodnocení výsledků bádání studenta – statistického vyhodnocení výzkumu a jeho grafického znázornění, formulace a interpretace výsledků, návrhy a doporučení na základě výzkumu.
- V hodnotícím posudku vedoucího i oponenta mají být pozitiva a negativa práce - připomínky i negativní stanoviska pak student zpracovává při obhajobě bakalářské či diplomové práce.
- Závěrečný posudek práce zahrnuje jak aktivitu studenta při zpracování, tak při konzultacích k dané závěrečné práci. Jsou v něm uvedeny i otázky k obhajobě práce, a to ze strany vedoucího práce i ze strany oponenta.
