Když se prokoušete těmi čtyřmi až pěti lety středoškolského studia, zvládnete všechny zkoušky i ročníkové práce a obstojíte i při maturitní zkoušce, otevírají se pro vás dvě hlavní cesty. Jednak můžete pokračovat ve studiu na Vyšší odborné škole, anebo na Univerzitě, a to buď jen jako bakalář, anebo se rozhodnete i pro studium magisterské a doktorské. Druhou možností je samozřejmě pracovní proces.
Pokud však po maturitě studium přerušíte, ztratíte status studenta a s ním i výhody z něj vyplývající (zdravotní pojištění, popřípadě přídavky na dítě, slevy na dopravu, aj.). Pro někoho je však prospěšné pustit školu na nějaký čas z hlavy, začít pracovat a teprve později se k dalšímu studium přihlásit, a to buď prezenčně, anebo distančně – při zaměstnání. To všechno ovšem musí každý student zvážit sám – podle svých studijních schopností i finančních možností. Pro jednoho může být přerušení studia přínosem, protože se mu podaří dobře propojit práci s nabytými znalostmi, pro druhého likvidační, neboť mu mezitím vymizí školní návyky a také část znalostí. Takže jak je vidět, nikdo to nemůže za nikoho rozhodnout, každý se musí řídit sám podle sebe.
Možná ale, že sehnat adekvátní práci s čerstvým maturitním vysvědčením v kapse nebude tak snadné; anebo ji dostanete, ale za minimální mzdu, a to s odůvodněním, že nemáte žádnou praxi.
Pro některé studenty by mohlo být dobrým řešením přihlásit se na vysokou nebo vyšší školu a při studiu zvolit nějaký přivýdělek formou brigády. Až byste později hledali zaměstnání, mohli byste již prokázat určitou praxi.
Jiní zase po střední škole ve studiu pokračují, a k tomu si třeba otevřou vlastní živnost – OSVČ, jako vedlejší výdělečnou činnost při studiu. Ale to – jak už bylo dříve řečeno – je zcela individuální záležitost, vše závisí na schopnostech studenta i na jeho celkovém aktivním přístupu k životu. Někdo ví už v době dospívání naprosto přesně, co od života i od sebe očekává, jakou cestou se budou jeho kroky ubírat a je pro to schopen udělat maximum.
