Často se stane, že absolventi středních škol, kteří si dali přihlášku na dvě vysoké školy s tím, že na jednu z nich se snad dostanou, jsou za obě zvolené školy přijati. A co teď? Pro kterou z nich se rozhodnout? Někdo ze studentů má jasno – jednu VŠ preferuje, na tu druhou se přihlásil jen proto, kdyby to na té „jeho“ nevyšlo…
Jiným studentům, přijatým na obě vysoké školy, však nastává dilema – kterou z nich zvolit. Radí se s přáteli, s rodiči, a podobně; anebo se neradí vůbec, k téhle výzvě a mimořádné příležitosti se postaví čelem a začnou studovat obě dvě. Jsou mezi námi i takové vyloženě studijní typy, které to zvládnou. Těmto vysokoškolákům se výrazně zvýší šance na uplatnění v profesním životě. Ale na druhé straně jim to i něco ubere – a to je kus „studentského života“.
Druhou možností je začít studovat školy obě a čas sám ukáže, která ze škol je ta pravá a v které to pokulhává – tam většinou časem student své vzdělávání ukončí. Anebo ho ze školy vyhodí.
Ale pojďme se vrátit k těm, kteří chtějí obě školy zdárně dostudovat. Student dvou VŠ si postupně dobře osvojí tzv. time-management, což znamená velmi dobré plánování a efektivní využití času. Jinak by nestíhal výuku a zápočtové úkoly, seminární a semestrální práce, bakalářku, atd. – a to všechno dvakrát. Ani přesun mezi fakultami po městě není zanedbatelný, i ten zabere spoustu času. A tak, aby se student nestal štvancem, musí racionálně plánovat. Někdy mu při tom dokonce zbyde i nějaký prostor pro své koníčky. Obvykle se už ale nedostává na nějaký ten přivýdělek na brigádách. A že při pořizování dvojích skript nějaké ty vyšší výdaje budou.
Výhodou souběžného studia na více VŠ je to, že byly novelou zákona o vysokých školách již v roce 2016 zrušeny poplatky za další studium, čímž mohou studenti vícero VŠ ušetřit až několik tisíc ročně.
Studium na dvou vysokých školách hned od prvních ročníků je vhodné pro schopné a inteligentní mladé lidi, ovšem jen pro ty se značnou stresovou odolností.
